Kterak linuxové distribuce betaverze distribuují

Včera jsem si provedl ve virtuálu aktualizaci Ubuntu na poslední verzi 8.04. Její součástí je mimo jiné i Firefox 3.0 Beta 5 tj. vývojová verze, ke které nejsou ani poskytovány bezpečnostní aktualizace. Když jsem nedávno navštívil LinuxExpo 2008, shlédl jsem tam přednášku o OpenSUSE, kde bylo mimo jiné řečeno, že připravovaný OpenSUSE 11.0 bude takže obsahovat vývojovou verzi Firefoxu 3.0. K tomu budou ještě distribuovat grafické prostředí KDE 4.0, o jehož finálnosti by se dalo diskutovat a jenž ani dle slov tvůrců není moc vhodný pro koncové uživatele.

Nastalá situace hezky demonstruje problém, se kterým se linuxové distribuce potýkají. Na jedné straně se snaží být kvalitní a stabilní, na druhé straně jsou tvůrci bombardování dotazy uživatelů, jaktože nová verze programu XYZ ještě není v distribuci, když přeci včera vyšla a u konkurenční distribuce již je. Vývojářům řešící podobná dilemata skutečně nezávidím a bohužel se mi zdá, že v poslední době vyhrává snaha o aktuálnost nad stabilitou a kvalitou. Paradoxně díky samotným uživatelům Linuxu.

7 komentářů k příspěvku “Kterak linuxové distribuce betaverze distribuují”

  1. David Majda říká:

    Jako uživatel Ubuntu to malinko doplním: Nové vydání Ubuntu 8.04 je takzvaná LTS verze, která bude podporovaná 3 roky. Za 3 roky nikdo po FF2 ani nevzdechne a náklady na podporu zastaralé verze FF tak ponese Ubuntu samotné. Při vydání takovéto verze se vyplatí myslet trochu do budoucna a tyto náklady si ušetřit.

    V příapdě FF platí, že betaverze je poměrně stabilní a dá se v pohodě používat (sám jsem používal FF3 od Beta 4 i před updatem na Ubuntu 8.04), což vývojáři Ubuntu velmi dobře vědí. Dá se očekávat, že v rámci updatů bude verze FF v Ubuntu aktualizovaná na finální, až tato vyjde - problém s distribucí betaverze se tím vyřeší.

    K větě “v poslední době vyhrává snaha o aktuálnost nad stabilitou a kvalitou” bych jen dodal, že kdo chce stabilitu, měl by volit třeba Debian. Osobně si ale také myslím, že Ubuntu by nemuselo být šité tak horkou jehlou a větší stabilita by mu jen prospěla. Bohužel ale žádná jiná distribuce není tak jednoduchá a příjemná na používání.

  2. Pavel Cvrček říká:

    Davide, a je problém poskytnout Firefox 3.0 v rámci aktualizace až po jeho finálním vydání? Já myslím, že ne. Můžeš namítnout, že to bude stát nějaké úsilí (závislosti, otestování apod.), ale nebude na konci spokojený uživatel? Co chudák uživatel nyní, kdy mu nepůjdou jeho oblíbené doplňky?

    To slovo “beta” má u podobných produktů význam. To, že konkrétně tobě vše funguje perfektně neznamená, že druhý člověk se korektně přihlásí do své banky, že mu Firefox nespadne na jeho oblíbené stránce apod.

    Ještě jeden postřeh. Pokud se Mozilla Corporation rozhodne vydat před Mozilla 2.0 ještě jednu verzi Firefoxu (nyní je to dle informací ve wiki i pravděpodobné), nebude na konci zmiňovaných tří let Firefox 3.0 podporován. Jak to v Ubuntu vyřeší?

  3. Mazarik říká:

    Medzi ff2 a ff3 su celkom vyznamne zmeny v gtk, takze by na instalacnom cd museli byt 2 verzie gtk. Pre Firefox2 a pre ostatne programy. Distra ako Ubuntu, Opensuse, Fedora a podobne nie su stabilne, su urcene najma na desktopy pre ludi, ktori chcu mat novinky a nevadi im, ze to nie je az take stabilne a otestovane. Stretol som sa uz aj s nazorom, ze tieto distribucie su len velmi dobrou prilezitostou otestovat programy na ludoch a po otestovani ich zacat ponukat zakaznikom.

  4. David Majda říká:

    Pavle, update z FF2 na FF3 je v rámci bezpečnostních updatů v distribuci poměrně nereálný. Především to není bezpečnostní update, ale update produktu a taky jak píše Mazarik, updatovat core aplikaci na Linuxu není technicky úplně jednoduché.

    Jasně že “beta” má svůj smysl, ale fakt, že FF3b5 je pro běžné používání vcelku bezproblémový není jen můj názor - sdílí ho minimálně pár lidí v mém okolí a popravdě jsem se nikde nesetkal s názorem opačným (předpokládám ale, že ty asi ano, sleduješ dění okolo FF víc než já).

    Vývojáři Ubuntu zkrátka vyměnili cca dva měsíce nepohodlí (rozšíření, “nestabilita”) za následující necelé 3 roky pohodlí. Mě to v tomto konkrétním případě přijde jako rozumný kompromis.

    Jak to bude s podporou FF3 až nebude podporován Mozillou netuším, natolik zas do procesů vývoje a podpory Ubuntu nevidím.

  5. alblaho říká:

    Zařazení FF3 do ubuntu má svá pro a proti. Já chápu, proč zvítězila “pro”.

    A hlavně, kdo chce, může si FF2 normálně nainstalovat. Akorát je v repozitáři “universe”, takže ho nebudou muset držet tři roky při životě.

    Přechod FF2 na FF3 v rámci bezpečnostních záplat mi přijde mnohem horší řešení.

  6. Pavel Cvrček říká:

    Otázka nezní, zda si může či nemůže nainstalovat jinou verzi. Otázkou je, zda je ta výchozí zvolena dobře. Zrovna dnes jsem potkal dva uživatele Ubuntu a oba si stěžovali na to samé - že jim nejde většina doplňků, což by u stabilní verze nehrozilo.

  7. alblaho říká:

    Já ti to tu, Pavle, nechci tapetovat celkem neplodnou diskusí, pač oba máme svůj kus pravdy.

    V Canonicalu si mohli vybrat ze dvou možností. Buď budou problémy teď s neodladěným prohlížečem a nenaportovanýma pluginama, nebo budou mít za dva roky na krku nepodporovanou mrtvolu FF2.

    Vybrali si první možnost, protože jednak je FF3 měsíc před dokončením a tudíž docela stabilní a druhak doplňky pro většinu lidí nejsou klíčové.

    Tvoji dva uživatelé jsou jistě pokročilí (moje maminka pluginy neinstaluje), tak jistě zvládnou apt-get install firefox-2 a budou mít všechny pluginy.

    Ještě si neodpustím jednu poznámku přímo k Ubuntu. Ono je to opensource a tedy bazar, nikoli katedrála. Sice je to “LTS”, “Final” a “Stable”, ale přece jenom je to čerstvý soft, co potřebuje uzrát. Kdo tomu rozumí, do produkčního prostředí to nasadí až tak za měsíc, dva, kdy budou vychytány zbylé chyby. Microsoft to pokud vím dělá podobně :-)

Zanechte komentář